Ono to možná ani za článek v LH nestojí. Třeba by stačila anketa nebo nástěnka. Ale je možné, že se z toho vyvine téma.

Takže ze široka: Nečiní mi potíže nějak se vyrovnat s člověkem, který něco špatného udělal. Když lituje, je to snadnější, když nelituje, je to méně snadné, ale co se stalo, to se stalo. Na takového bližního lze pohlédnout s láskou. S něhou. Prinejmenším lze tolerovat.

Ale jak se zachovat k někomu, kdo takovou v našich očích špatnost dělal, dělá a dělat bude, rozhodně se nechystá přestat.

Přemýšlel jsem o příkladu, nad jehož odsouzeníhodností bychom se mohli shodnout, a vymyslel jsem člověka, který zaživa pitvá psy. Jednoho týdně. Protože mu to dělá dobře.

Jak na něj být laskavý? Vlídný? Něžný? Tolerantní? Když ho potkáte na procházce a on si vede domů dalšího hafíka?

Myslím na ty mnohé dobré a často zbožné rady jak se k bližním chovat. Jak vycházet na periferie a nesoudit.

Jak se k takovému člověku chovat SPRÁVNĚ?