V souvislosti s diskusemi o proběhlém představení Naše - vaše jsem na něj narazil dvakrát. Jednou jej použila KMirjam (s níž se si navzájem vážíme) a jednou prof. Halík (o kterém bych si to říct netroufal).

Ale setkáváme se s ním i jinak. Je to, zdá se, jistý specifický druh argumentu ad hominem: "Zastáváte-li tento postoj, podívejte se, do řady s kým (někdy výčet) se stavíte na stejnou úroveň!"

Jak vysvětlit takový argument? Postojů přece zaujímáme mnoho k nejrůznějším skutečnostem. Například já ctím rodiče a opovrhuji podlézavostí. Nacisté také ctili rodiče a opovrhovali podlézavostí. To mě snad činí jim na roveň? Mám začít opovrhovat rodiči a vážit si podlézavosti, abych se proti nacistům vymezil? Aby mi někdo nevyčetl, že se s nimi řadím na stejnou úroveň?

Jasně, je to blbost. Ve vztahu k rodičům a podlézavosti je to jasné. Proč tedy, bez dalšího zdůvodnění a rozlišování by to mělo platit o postoji k potratům, vkusu, postmoderně, liberalismu, ...

Ano, jsou charakteristické postoje. Například kdo má stejný postoj k Židům, jako nacisté, může být s nimi srovnáván nejspíše právem. Ale stejně je to metoda dost pofiderní. Třeba stejný postoj k Židům mají mnozí Arabové a Palestinci zvlášť, ty však liberální evropský levičák k nacistům nepřirovná.

Spíše tedy o tomhle argumentu bude platit, že kdo chce psa bít, hůl si najde.

Myslím, že pokud se chci vymezit proti lidem, kteří zaujímají k nějaké skutečnosti určitý postoj, bylo by lépe rozebrat a odsoudit ten postoj, nikoli ostrakizovat lidi tím, kdo všechno snad takový postoj rovněž zaujímá.