A neslyšel je jen tak ledajak, slyšel je hrát! Pan Václav Hálek. Slyšeli jste o něm? Jestli ne, čtěte a slyšte. A divte se.
Václava Hálka jsem zaznamenal začátkem devadesátých let prostřednictvím Mykologického sborníku, kde o něm psali jako o autorovi Symfonie mykokosmické. V notách tam byla otištěna jeho skladbička Vláknice Patouillardova (?). (Pozor na ni, pár kousků vás spolehlivě zabije nedlouho po požití - leda byste se odtrávili atropinem).
Pan Hálek jednoho dne zjistil, že houby vydávají hudbu. Tedy, že když se na ně zadívá, hudba se z nich jaksi line. A protože byl profesionálním hudebníkem, skladatelem vážné hudby s absolutním sluchem, vzal tužku a notový papír a to co slyšel, zapsal. Takto slyšel i různé rostliny. Dokonce i lidskou řeč vnímal tak, že ji dokázal zaznamenat v notách. Individuálně pak pro konkrétní lidi "skládal" jakési osobní charakterové skladby; k potěše adresátů (tedy vlastních nositelů té hudby).
Člověk si automaticky pomyslí, co to je? Bizarní produkt halucinující psýchy? Jenže Václav Hálek byl podle všeho normální chlapík. Sice jsem ho nikdy osobně neviděl, ale ze vzpomínek pamětníků a několika videí o tom není sporu.
Vezměme to vážně. Co? To, že - na rozdíl od něho - jsme všichni hluší.
http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/the/ton/cs16447081.htm
https://m.youtube.com/watch?v=pEEgCQJ0Gck
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1176221164-uvolnete-se-prosim/206562222000004/video/100302
Na fotografii v záhlaví je stroček trubkovitý. Tuhle kosmickou houbu si nemůžete s žádnou jinou splést. Zapamatujte si ji. Až ji jednoho dne naleznete, bývá v trsech, neváhejte. V kuchyni ji upotřebíte čerstvou i sušenou.
Komentáře
Ideální jsou stročky na skutečně ČERNÉHO kubu.
Díky, nádherný člověk :-)
Ovšem kdybych byl jako on věřící, děkoval bych možná Bohu, že ten dar slyšet hudbu hub pojal spíš jako inspiraci na základě jiných vjemů než jako čistě jen fyzikální jev, protože jinak by akustický dojem z procházky lesem za houbově úrodných let mohl být až ohlušující. I když … ptáci také zpívají každý druh jinak a hezky to sluchu lahodí, takže možná je to spíš škoda, že jsme houbově hluší. Zajímavá by taky byla možnost chodit na houby se směrovým mikrofonem.
"Člověk si automaticky pomyslí, co to je? Bizarní produkt halucinující psýchy? Jenže Václav Hálek byl podle všeho normální chlapík."
Případ synesthesie? Tedy jakási nervová porucha. (Notoricky známým příkladem je Messiaen, který vlivem podobné poruchy hudbu nejen slyšel, ale také viděl jako barvy.) Charakteristické je, že Hálkovo slyšení hub bylo vždycky spojené s jejich vnímáním zrakem.
Hůř dopadl Jacques Luss, který po ztrátě zraku začal vizuálně vnímat hudbu až příliš silně:
"To, že jsem se nestal hudebníkem, mělo tento důvod: sotva jsem stvořil na struně a, d, g nebo c tón, ihned jsem ho přestal slyšet. Viděl jsem ho. Tóny, akordy, melodie, rytmy, vše se okamžitě přeměňovalo v obrazy, v zakřivené nebo přímé linky, postavy, krajiny a především v barvy… Při koncertu byl pro mne orchestr jako malíř: zaplavoval mě všemi barvami spektra. Když zaznělo houslové sólo, býval jsem naplněn zlatem a ohněm a tak jasnou červení, jakou jsem nikdy předtím neviděl. Při hoboji mě naplňovala neskutečně svěží a průzračná zeleň… Ale abych mohl hovořit jejím jazykem, na to jsem hudbu příliš viděl."
(Oliver Sacks: Musicophilia, Dybbuk, 2015)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.