V poslední době se autokradka i členové rady moudrých setkávají s žádostmi o schválení členství v Létající hospodě. Musím říct, že to bereme jako projev sympatií k tomuto společenství a že nás tento zájem těší.

 

Ale:

 

Létající hospoda byla koncipovaná jinak, než ostatní signální společenství. Ne jako společenství sobě blízkých, vzájemně se chápajících, jako bublina lidí se stejnými názory čili jedoucí na jedné vlně, ne jako společenství chytrých. Létající hospoda je společenství hostinských, lidí, kteří jsou ochotni psát pro druhé. Psát pro druhé v rámci recenzovaného prostředí blogu společenství. Recenzování není cenzura, je to oponentura redakční rady (třeba Ferenc by mohl vyprávět, ale nedarujeme to vzájemně ani členům rady moudrých).

 

Řádné členství v LH je tedy členství blogera LH. Máme sice pár mimořádných členů, kterým tolerujeme nepsaní na blog, ale jsou to všechno historické záležitosti a nemáme srdce takové členy vyloučit. Nicméně další už nabírat nebudeme.

 

Tedy pokud by se někdo chtěl připojit do společenství Létající hospody, vede k tomu dnes již jediná cesta:

 

  1. Musí předvést, že blogové články dovede psát, tedy musí vést vlastní blog a musejí tam být dobré články. Dobré po stránce literární formy i obsahu. Musí tam být zřetelné, CO chce říct a musí nebýt nesnadné to z textu poznat.
  2. Musí být ochoten takové články psát nejen na svůj blog, ale i na blog LH.
  3. Musí se signálně projevovat v diskusích pod blogy LH a na její nástěnce, a jeho diskusní příspěvky (které může psát každý registrovaný signálník) musejí mít hlavu a patu.
  4. Co se týče "správných názorů", nejsme úzkoprsí. Nicméně dromedarův příklad dokládá, že čím více se někdo odchyluje od naší názorové roviny, tím více musí být jeho projevy vtipné a netradiční.

Tedy chce-li se někdo stát členem LH, musí být již předem zjevné, jakým přínosem pro ní (a tedy pro celé signálnictvo) bude. Pokud to zjevné není, je to důvod k ignorování jeho žádosti.