Tedy von to není farář, ale rektor kostela, ke kterému teď patřím. Ale jen tak se to říká, že?

A předesílám, že ho mám moc rád. Je skvělej. Například když dočte Evangelium, zazpívá "Slyšeli jsme slovo Boží" přesně ve stejné tónině, jako úvodní "Pán s vámi", takže varhaník prostě doprovodí zpěv lidu bez trapných omylů a honění faráře po všech tóninových čertech. Kterejpak to dokáže?

Nicméně i mistr tesař se utne a dnes se utnul v homilii. Máme mezi sebou katechumenku, takže se četlo evangelium o vzkříšení Lazara.

Abyste pochopili, jak se mě to dotklo, předesílám, že jsem velkým ctitelem sv. Marty (sestry Lazarovy a Mariiny). Je to můj člověk! Přestože nevysedávala (nelelkovala) u Mistrových nohou, když byl u nich na návštěvě, a přestože jí za to Pán pěkně sprdnul, proslovila v kritický a emocionálně vypjatý okamžik to nejkrásnější vyznání, které se v Evangeliu nachází (Jan 11, 21-27) (zatímco pochválená Marie situaci nevydýchala).

Svatá Marta má smůlu. Její jediný kostel v republice je v troskách, zbožné duše nad ní ohrnují nos a korunu tomu nasadila dnešní homilie. Otec Filip přisoudil to citované vyznání Marii, a to dokonce se zdůvodněním, že právě ona vysedávala a poslouchala. Byl jsem spravedlivě rozhořčen! Ne na něj, ukecnout se může každej. Ale proto, že moje milá sv. Marta byla ukřivděna ve svých právech na uznání vyznavačství. Protože byla opět upřednostněna Marie, a to zjevným neprávem! Protože to byl další rejpanec do nás marťanů.

Předpokládám, že z toho teď mají s Marií, Lazarem a Mistrem (a sv. Janem evangelistou) v nebi ukrutnou srandu.