Téma se pro mě aktualizovalo v souvislosti s výměsíčím Kollenčina odchodu. Téma zní: Nějaká moderace je na signálech potřebná. Kdo by však měl rozhodovat o duchu, ve kterém bude probíhat?
Kromě prezentace kuchařských receptů a básniček nejrůznější úrovně probíhají na signálech i diskuse a ideové spory. Bez nároku na přesnost a úplnost spolu soupeří ideje vlídnosti vs. pravdivosti, dominance myšlení nad cítěním vs. dominance cítění nad myšlením, svobody vs. signálního etatismu ...
Nabízí se otázka, kdo by měl nastavovat mantinely takových sporů.
Pdle mého názoru by měl splňovat následující kritéria:
1) Ne jednotlivec, ne demokracie, ale skupinka moudrých, a to konsensuálně.
2) Neměl by tam být nikdo, kdo je svázán s nějakou signální názorovou bublinou, kdo vystupuje jako aktivista za prosazení nějaké z výše uvedených (i neuvedených) ideí.
3) Měli by to být signálníci dlouholetí, zkušení a všeobecně uznávaní. Nikdo zvenku, žádná rychlokvaška.
4) Své názory by měli prosazovat silou své přirozené signální autority, něco jako VONS nebo Charta.
5) Formální autorita (RT) by na jejich názory mohla sice kašlat, ale tím by demonstrovala svou odtrženost od reality lidu signálního.
6)Tyto normální moudré by nikdo nejmenoval ani nemohl odvolat, prostě by se sami ustanovili, formálně asi jako signální společenství, a to po nějaké diskusi otevřené všem signálníkům (třeba právě pod tímto článkem).
Koho bych si tak mezi normálními moudrými dovedl představit? Bez nároku na neomylnost a úplnost třeba @mia-maru, @petisek, @zdendanda, @jsuc, @BětkaV
Komentáře
@JiKu po pravdě a bez urážky, jsou lidé, u nichž býti ve vážnosti či předmětem jejich obdivu, by mě spíše znepokojilo, a právem bych se obávala, že je se mnou v podstatných věcech něco hodně v nepořádku.
Takže díky, vaše hodnocení je mi povzbuzením. :)
Nápodobně.
Jen připomínám víceméně pro ostatní, že lidé normální a přitom i moudří, o které šlo, jsou sice opravdu předmětem mé vážnosti (vážím si jich), ale společenská situace ještě neupadla natolik, abych je musel i obdivovat.
A dokonce mi nepřipadá, že by jich ubývalo.
Jen se stále obtížněji dostávají do funkcí, kde mohou něco ve společenském, mediálním a státním sektoru rozhodovat, že jejich hlas je slyšet.
Často se bohužel řídí zásadou "moudřejší ustoupí", která implicitně obsahuje i informaci komu ustoupí. Proto takové spory často vyhrávají pošetilci a blbci. A pokud někdo moudrý občas vyhraje, je to nejspíš proto, že je zároveň výjimečný, tedy ne normální.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.