Nechal jsem si trochu časový odstup, abych si ujasnil situaci kolem homo, pedo a kritizo průšvihů v Církvi. Čerpal jsem informace z různých stran a zdrojů, a vidím to teď takhle:

1) My to doma moc nevidíme, protože situace není v tomto ohledu zdaleka tak zlá, ale v Církvi, mezi kněžími, biskupy a ostatními služebníky církve existuje mnoho praktikujících homosexuálů. Nechci spekulovat o procentech, ale na některých místech (USA, Vatikán. Austrálie třeba) je to nezanedbatelné procento.

2) Tam, kde je jich více, se navzájem podporují a prosazují - homolobby.

3) Velká většina pedoskandálů je působena těmito homosexuály, kteří se vydávají často na lov do mladších vod a mezi osoby se sníženou schopností odolat.

4) Je zakořeněnou tradicí církve řešit tyhle problémy bez publicity interními prostředky. Někdy uložením neveřejného trestu, někdy zametením pod koberec.

5) Ve výsledku je to dost jedno, protože na neveřejné tresty potrestané osoby zpravidla kašlou. A ani nepotrestaní církevníci nevykážou ty potrestané často do příslušných mezí.

6) Ve "světě" se prosadila schizofrenní představa, že když se to dělá s nezletilým, je to strašně fuj, kdežto když se to děje mezi dospělými, je to OK a nezadatelné lidské právo.

7) Existují dva názorové proudy v církvi. Jeden hlásá, že jsou to dva oddělené problémy, nebezpečné pedo musí být vymýceno nejlépe honem na viníky za spoluúčasti světské moci, kdežto nad víceméně neškodným dospěláckým homem můžeme tak maximálně v soukromí skřípat zuby, protože je jich a) už strašně moc a b) rozhodný útok proti (byť našim interním) homo by byla homofobie, kterou si církev nemůže dovolit. Druhý názorový proud hlásá, že jediné řešení je vymetení homo z vlastních řad, a to s vědomím, že to způsobí jak útoky liberálů, tak střet se světskou mocí, která homofobii tresce.

8) Církev, tedy přesněji ta část hierarchie, která má na dění rozhodující vliv, přejala hysterický světský pohled na pedo, ale tiše akceptuje homosituaci. Někdo si u té akceptace mne ruce, jiný u ní skřípe zuby, ale kdo se postaví ostře a veřejně proti homo, je v církvi disident.

9) Aféra Viganò contra František je projevem těchto názorových střetů.

10) Co si o tom myslí JiKu (dosud to byla nepopiratelná fakta, nyní to bude osobní názor):

i) Bez útoku na naše homopraktikanty v kléru je snaha o vyřešení pedo marná.

ii) Jsem rád, že se to netýká příliš ČR, takže nemusím vnitřně morálně řešit situace kolem svých známých kněží a biskupů.

iii) Že by se oficiální struktury pustily do homo, to neočekávám.

iv) Nikdy jsem neslyšel o nějaké strategii či taktice, která by to mohla vyřešit bez konfliktu s homoloby a státní mocí. Jistě, František doporučuje pokání a posty věřících za hříchy kněží a biskupů. Připadá mi to podobné, jako snaha léčit deprese modlitbou bez antidepresiv, kterou kritizuje BBB1.

v) Kdo se směje té situaci, do které se církev pomaloučku a polehoučku vmanévrovala? Já ne. Ďábel určitě.

Dodatek: Tento povzdech neřeší situaci, kdy heterocírkevník zneužije nezletilou nebo svede dospělou ženskou osobu se sníženou schopností takovému jednání vzdorovat, nebo dospělá ženská osoba svede církevníka se sníženou schopností takovému jednání vzdorovat.  Je to rovněž fuj, ale menší problém, protože je takových událostí značně méně.