Vracím zpět otázku, která se zde řešila, a jako mnohé jiné, časem zapadla. Byla by škoda, kdyby zcela.

Ta otázka zní:

 

Stvořil Bůh nejlepší z možných světů?

Anebo jinak: Je tento svět nejlepší z možných?

 

Leibniz a mnozí další to tvrdí.

Tomisté a od nich další říkají, že nikoli.

Stoupenci nejlepšího možného světa argumentují (nejčastěji zhruba) takto:

Bůh je všemohoucí a nejvýš dobrý. Svět, který stvořil, tomu musí odpovídat: Musí být nejlepší možný. Neboť kdyby Bůh stvořil méně dobrý svět, než by mohl stvořit, neodpovídalo by to jeho povaze nejvýš dobrého a všemohoucího Boha.

Opozice má zato, že nejlepší možný svět je - ontologicky vzato - protimluv, nemožnost typu kulatý čtverec, tedy že jde o vnitřně rozporné jsoucno: To nemůže existovat a proto je (ani) Bůh nemůže stvořit.

Oč jde, pokusím se vyjádřit následovně:

Bůh je aktuální nekonečno: Má nekonečnou esenci. Ta se ve stvoření vyjadřuje konečným způsobem, a to nutně_konečným způsobem, protože stvoření je konečné (je nikoli nekonečným souborem nějakých prvků).

Rozprava mezi mnou a JiKu:

JiKu říká, že je omezený (konečný) způsob, jak vyjádřit nekonečno.

V tom se shodujeme: Svět je konečným souborem prvků.

Problém leží dál:

Potenciální počet světů, které by vyjadřovaly nekonečno, tj. Boží esenci, je:

1/ nekonečný,

nebo:

2/ konečný.

Jinak řečeno, buďto:

1/ je (možný) nekonečný počet konečných stvořených realizací (vyjádření) nekonečné esence Boha,

nebo:

2/ je (možný) pouze konečný počet konečných stvořených realizací (vyjádření) nekonečné esence Boha.

Já tvrdím první.

Kdyby totiž Bůh neměl jak vyjádřit svoji nekonečnou esenci nějakým dalším/ jiným konečným způsobem, potom by vyčerpal všechny možné konečné způsoby. Tím by buďto:

a) konečné způsoby obsáhly/ vyjádřily nekonečno jeho esence, což by znamenalo, že není nekonečná, a to je nesmysl,

nebo:

b) už by nebyl žádný jiný možný způsob vyjádření jeho esence.

Způsoby ale nejsou samy od sebe a jejich možný počet není dán jimi. Jsou výrazem nekonečné Příčiny (jež jim uděluje esenci a existenci). Příčina - Bůh na nich není závislý. Způsoby jsou výrazem jeho nekonečné esence a ta jako nekonečná není limitována ničím, než pouze tím, co nemůže být. Co ale být může, není omezeno: Omezení, konečnost, existuje pouze v rámci stvořeného světa, nikoli v možnosti stvořitelných světů. Jejich možnému nekonečnému počtu nemůže nic bránit. Kdyby ano, potom by to znamenalo omezení Boží esence, a to je nesmysl.

Předpokladem teze o nejlepším možném světě je ale konečný počet možných světů. Ergo...

 

Kdo chce, ať to zkusí vyvrátit.

 

PS: Využiji příležitost a úvahu ukončím vtipem:

Optimista se domnívá, že žijeme v nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda.