Začněme tímto článkem (mohl bych vybrat jiný, jde pouze o jednu z možných ilustrací téže skutečnosti naší současnosti):

http://institutvk.cz/clanky/petr-hampl-fyzicky-utok-na-74leteho-profesora-murrayho-intelektualove-pritvrzuji.html

Kdo se domnívá, že jde o zveličování jakýchsi okrajových úletů kdesi v tramtárii, ten nejspíš považuje za takové i jednání vedení EU vůči svým východním členům: Za pouhé úlety typu zakřivení banánů či okurek, nadsazované kverulantními brblálisty. Necítí se osobně být v nějaké totalitě, v nějakém područenectví. A na totalitu se možná dívá hřebejkovsko-pelíškovsky: s bagatelizující humorností.

Pouhé cítění ale nemůže být majákem, z něhož se hledí vůkol, natož do dáli.

Mezi námi katolíky: Věříme, že za kulisami vezdejšku je skutečnost neviditelná, inteligentní, mající v této naší realitě svoje zájmy. Vládce tohoto světa - jak vtělená Moudrost nazývá padlého anděla, o němž říká, že je vrahem a lhářem od počátku - úměrně své inteligenci a rozsahu moci v tomto našem světě působí. Jak? a kde?

Jsou zvláštním způsobem zaslepeni mnozí duchovně založení lidé, když se bezděčně domnívají, že sféru působení Zlého nejlépe vystihuje či dokonce vyčerpává tzv. posedlost, tedy individuální ovládnutí jedince zlým duchem. To je - ve srovnání s tím, o čem bude řeč - pouhý varietní kus, kratochvilné číslo zlých duchů nižší šarže. Tohle totiž neodpovídá plně možnostem andělské přirozenosti.

Anděl nemá tělo, není limitován naším prostorem a časem, neuvažuje jako člověk primitivním diskurzivně pojmovým způsobem, atd. atd. Cílem toho padlého č.1 pak je zničení člověka ve velkém, nikoli nějaké hororové dávení osamoceného nešťastníka. Jak by ale něco tak zvráceně velkolepého mohl provést, když je jeho destruktivní moc limitovaná Bohem? Jednoduše tak, že tento záměr uskuteční lidé sami.

Malé individuální lhaní, kradení a zabíjení má vzhledem k cíli velmi omezenou efektivitu. Většina se tomuto jednání nikdy vědomě zcela neoddá a navíc je takové jednání sdíleně považováno za odporné a zavrženíhodné. Leda, že je takové jednání vyvoláno jako důsledek něčeho nejvýše žádoucího, tedy nejvýš dobrého - čímž se jednajícímu stane dobrým. Zde ale už jde o klam vyššího stupně - tedy o kus, který více odpovídá schopnostem andělského intelektu. Takovým byl nástup komunismu v Rusku a odtud jinde ve světě. Milióny brutálně zničených lidských životů, to už aspiruje na dosažení onoho pervertovaného cíle. Podobně nacismus.

Čteme-li dějiny, tedy politické dějiny, nikoli pouhé individuální dějiny vlastního ega (jak se stává i mezi křesťany téměř výlučným), očima víry, potom kdo by chtěl vážně tvrdit, že po neoddiskutovatelných úspěších Zlého v minulém století, se tento stáhl a rezignoval? Naopak je třeba vzít zcela vážně, že jeho další postup nikoli teprve začne, ale je dávno aktivován. V zdokonalené verzi, v dokonaleji ničivém - globálnějším - vydání.

Ďábel je duch a jeho činnost je duchová, jinak řečeno, jeho projev je nejsilnější - byť pro většinu nejméně patrný - ve světě idejí. V tom světě, do jehož sféry se většina smrtelníků nikdy nepozvedne, ale odkud na ně nakonec doléhá největší množství útlaku a bídy. Co jiného totiž byl již zmíněný komunismus, než soubor idejí vycházejících z jiných idejí: Hegelových, Feuerbachových, Marxových? Ty dávno byly na světě, když se muži a ženy, dělníci a inženýři, vědci a státníci, snažili dělat svoji práci, jak nejlépe uměli, někdy zašvindlovali a pak se nad tím káli, ale povětšinou je vůbec nenapadlo, že ty jejich drobné všivoty a skromné úsilí o ctnosti, jsou už dávno pohlceny hrou mnohem větší, než by ve snu tušili.

Do jisté míry se současní západní lidé podobají Tolkienovým hobitům: Z Mordoru se valí světová válka, ale oni se přes plot dohadují o dýních; a největší jim představitelné zlo je, že by přišli o svoji pravidelnou druhou večeři.

Nastíněné vidění světa, dějin, odpovídá Apokalypse. V ní se píše, že kdyby Bůh ty dny, ta pokušení neukončil, neobstál by nikdo.

Lucifer je mnohem větší intelektuální a volní mocností, než si člověk běžně představuje. Pokud se ovšem nedomnívá - jako soudruh funkcionář z Mistra a Markétky v rozhovoru s Volandem -, že vůbec neexistuje. Jeho ulicí se kutálející hlava tuto názorovou pozici pěkně ilustruje...

 

 ilustrace: Hieronymus Bosch: Pokušení sv. Antonína, detail střední desky