"Dělám si výčitky, abych někoho nevynechal. Když říkám výčitky, myslím to vážně. Když se za někoho modlím, nepovažuji za svou povinnost modlit se za něj celý život. Když ho ale mám teď, v tomto konkrétním dni vynechat, je mi to proti srsti. A jak se seznam prodlužuje, je těžké udělat z něho víc než pouhou šňůrku jmen. A tady - do jisté míry - vstupuje do hry zvláštní zákon. Nezjišťuješ i ty, že je-li tvá mysl stále upřena na Boha, automaticky myslíš i na osobu, za kterou se modlíš? Ale není tomu tak, postupuješ-li opačně."

C.S. Lewis, Průvodce motlibou - Dopisy Malcolmovi

 

 

Když mám „volnou hlavu pro své věci“, často myslím na signály a to, co se zde teď aktuálně řeší. Dnes jsem přemýšlel nad novým tlačítkem + modlím se v souvislosti s tím, jak často se mi stávalo, že jsem zapomněl na slib, že se za někoho budu modlit a pak jsem to doháněl formulí „prosím za všechny, kterým jsem slíbil modlitbu“ a cítil se u toho trochu jako blbec.

Zavedl jsem si ale Mementovník – sešitek na zapisování jmen lidí, za které se chci přimlouvat pravidelně a nespoléhat se na to, kdo mi zrovna naskočí. Není to samozřejmě můj nápad – poprvé jsem o takovém seznamu četl asi u otce Jeronýma, dokopal jsem se ale až po četbě dopisů J. Demla.

Předpokládám, že spousta z Vás to má takhle nějak zařízeno a v tom případě prosím o shovívavost nad mlaďochem, který objevil Ameriku – třeba se ale někdo najde v zapomětlivém Vítkovi a bude mu to k užitku.

A tak čistě technicky – z jedné strany sešitku mám trvalá jména rozdělená podle soc. skupin – málokdy se na této straně sešitu modlím za všechny (těžkou hlavu si z toho nedělám - do Lewise jsem ještě rozhodně nedorostl).

Z druhé strany mám „aktuální případy“ – vždy člověka a úmysl a někdy i datum „expirace“. Tato strana je proškrtaná a trochu chaotická.

Mementovník pomáhá i mému soustředění a přináší do modlitby pocit domova, když cestuji.

 

 

 

Je mi jasné, že je to jen maličkost ve složitém tématu osobní modlitby a odvažuji se o ní psát jen proto, že to není z mé hlavy (Dromedare, kolik že je těch hodin, než může člověk vůbec něco říct o osobní modlitbě?).