Říkal to kdysi kdesi papež František, jak se o křesťanské víře kdysi biskupové přeli, že si přitom i do držky dávali. Třeba před tím Chalcedonem (a i po něm) to tak bylo. Tehdy slova měla váhu větší pěsti, něco podstatného vyjadřovala, k něčemu podstatnému, ba nejpodstatnějšímu vůbec se vztahovala.

Bez ohledu na to, co říkali kámoši, bez ohledu na to, že se tím vyjevovala, ó hrůzo, nejednota biskupského sboru, přelo se, rozlišovalo a na každém slovu lpělo až do vyexkomunivykrvácení. Tuhle katolickou minulost, sahající až do začátku dvacátého století, nemůže nikdo popřít. Bylo to tak, je to fakt.

Dneska čtyři kardinálové předloží papeži pět otázek, postavených - tertium non datur - "buď, anebo", a je z toho, chtělo by se napsat skandál, ale není z toho nic. Ty otázky jsou považovány za pseudootázky. Vlastně ne, ony to nejsou otázky, ale zbloudilé úmysly. Tazatelů - legalistů. Kampak dneska s vyloučením třetího! Nikoho nevylučovat! Do horoucích (to ne, tak kam?) s nimi!